V druhé půli čekala na divácké publikum choreografie, kterou Lukáš nazval velmi vtipně „Slepice“. Holky nastoupily na parket opravdu stylově. Vpochodovaly hezky v řadě za sebou v podřepu a myslím, že jsem zaslechla i nějaké to zakdákání. Ani se neptejte, jak to s nimi nakonec dopadlo. Kluci je v závěru vystoupení postříleli samopalem. Bylo to ovšem jen jako a vlastně to všechny rozesmálo, protože se na zemi holky opravdu přesvědčivě mrskaly jako v posledním tažení.
Nesourodou skupinku představovali lidi od Radka. Byli tam velcí, malí, holky, kluci a všichni se pohybovali na určené doby do rytmu. Působili sehraně a každý věděl, kam má jít, kdy se postavit, kdy udělat vlnu atd. Tohle si zapamatovat, to bych určitě nezvládla ani za sto let … oni to ovšem dokázali … a za pár dnů.
Luboše jsme si užili i v druhé půli, v tanci se snažil ukázat, jak vypadá jaková běžná lekce. Bylo to pěkné, poučné a zábavné. Myslím, že závěrečnou část, kdy padá umučený lektor k zemi, si musely ostatní tanečnice úžasně užívat … Po závěru vystoupení však opět vstal a v plné síle …
Po umění přišla chvilka oddechu, neboť byli na parket vyzváni ti, co chtějí soutěžit o open class Centra Tance. DJ pustil hudbu a asi 13 soutěžících, mezi kterými byla také jedna maminka sestřiny kamarádky, se dala do pohybu.
Povzbuzovali jsme všechny, co nám síly stačily a vítězové byli vybráni opravdu férově – podle potlesku. Měla jsem tam svou favoritku a ta sklidila takový aplaus až mi zvonilo v uších ještě minutu poté.
Následné vystoupení jsem byla ještě celá rozvrkočená, že jsem ho ani nevnímala. Říkala jsem si, že je fajn, že kromě vystoupení se tu člověk podívá také na úplné amatéry.
Závěr večera patřil break dance.
Konečně více chlapů na parketu. Byla to pastva pro oči. Doma jsem pak zkoušela, jestli je vážně tak jednoduché dát si nohy za hlavu, ale nevedlo se mi to. Triky, salta jen tak z voleje jsou jednou velkou neznámou, ale krásně se na to dívá.